Válka růží

Yorkové            a             Lancasteři

Je tomu už řada let kdy ve středověké Anglii zuřil boj dvou rodů Yorků a Lancastrů. Muži bojovali za své pány a jen málokdo si uvědomoval nesmyslnost války jejíž jediný výsledek je zem zbarvená anglickou krví. Tato válka vstoupila do dějin jako Válka růží.

V srpnu roku 2001 jsme se přesunuli do dob velkých králů, tajemných drujdů a hlavně nebojácných rytířů, abychom jednou provždy ukončili zbytečné boje. Samozřejmě nejdříve jsme museli projít řadou tréninkových klání ve zbrani, ale i zkoušek vytrvalosti, odvahy a cti.

Zpět na úvod // Průběh tábora // Fotogalerie

(Fotogalerie se vám otevře v novém okně přizpůsobeném na lepší prohlížení fotografií)

Příjezd a první den na táboře:
..autobusem ze Šumperka jsme se dostali až do štědákovských lesů, kde se rozprostíralo středověké město TÁBOR :-)...

Odpoledne se všichni seznámili s okolím tábora a také s nutnou organizací (dnes tomu říkáme Projev Náčelníka). Mezi nejoblíbenější činnosti na táboře patří válení se ve stanu, k čemuž moc možností sice nedáváme, ale aspoň si všichni užili první zabydlení..

..je večer a celé Tee-Pee září jako lampa. Dnes budou přijati nový členové královské družiny do stavu rytířského..

Po slavnostním obřadu, ve kterém všichni získali přívěšek s erbem své družiny a jídelní misku, přichází na řadu seznámení se všemi okolo pomocí několika her a poté už zasloužený spánek.

Druhý den:
..slunce vstalo a my s ním. Od samého rána pobíhají rytířská klání všeho druhu..

Jako první na řadu přišel souboj na DEKOMLATU , který byl opravdu velmi obtížný. Závěrem byl vyzván šampión z řad vedoucích Skřítek což dalo turnaji správný náboj.

Další utkání probíhalo v kládě nad potokem, dále v lukostřelběa a dokonce i v boji s dřevci. Souboje se protáhli až do odpoledních hodin, ale přesto jsme si ještě stihli zalézt na improvizované horolezecké stěně.

Večer v tee-pee nás klidnými melodickými tóny starověkých písní nesl do vyhřátých spacáků.

Třetí den:
..výcvik rytířů neznamená jen umět se být zbraní, ale také vytrvalost a schopnost dovést svého druha v pořádku k cíli..

Po snídani jsme zamířili k nedaleké sjezdovce jde byla prověřena fyzická i psychická síla hráčů středověkou hrou známou jakoARÉNA. Na tuto hru možná někteří do smrti nezapomenou.

Po odpoledni stráveném výtvarnou činností v táboře přichází večer a sním i celonoční hra ŠTĚRWŮD.

..tajemná noc, na kopci létají blesky, někde tam všichni tuší čaroděje, který se zlobí jelikož lidé vstoupili do jeho zakázaného pásma. Naštěstí zatím jsou všichni ukryti v lese.
Bohužel však jejich životodárné světlo je odkryté na pláni a oni ví, že jej musí ochránit před ostatními družinami, které jsou jistě nedaleko ve svém tajném úkrytu.. ..

Musím říci, že tato hra se řadí k těm co také nikdy nezapomeneme. Skupiny se v sedm ráno šťastně vrátili do tábora pod vedením svých kapitánů a my vedoucí, kteří jsme byli celou noc na nohou se potácíme někteří v brnění, někteří s kotlem od polévky a jiní jen sami se sebou směrem k táboru. Všichni se smějí a padají únavou na ranní mokré trávě.

Nevím jak jsem se tehdy dostal do postele a ani mi nevadilo spát jako "skřítek" v botách, které jsem i s nohama nechal venku přes stanem. Ale vím, že to byla fakt skvělá akce!!

Čtvrtý den:
Je nutno říci, že dopoledne bylo prospáno všemi snad až na pár dobrovolníků z řad osazenstva, kteří se ujali úkolu hlídat spící tábor.
Jaké to pak bylo překvapení, když se pak všichni instinktivně probudili hnáni touhou po něčem dobrém k obědu a místo toho dostali jen pár polotovarů s tím, že rytíř si daleko od domova přeci musí poradit s něčím takovým jako je strava :-)

..a jelikož mají své velitele rádi museli rytíři a rytířky donésti něco málo ze své kuchyně, aby se naplnila naše prázdná bříška..

Večer byl věnován kulturní produkci naší oblíbené STÍNOHRY.

Pátý den:
Ráno a dopoledne jsme strávili hraním na kytary a doděláváním výtvarných děl ze dnů předešlých, což nám vydrželo až do oběda.

Plánovaný poobědní odpočinek byl však zkrácen a všichni byli svoláni, aby vyslechli zahajovací řeč k velké sportovní akci, která se měla zanedlouho uskutečnit.

a jak tomu už tak bývá nebyla to jen tak ledajaká akce. Jednalo se totiž o závod zvaný Zimní Dolomiteman.

Tento závod družstev se skládal ze čtyř disciplín a každou překonával jeden člen družstva (no až na tu první to byl závod psích spřežení a kvůli nedostatku psů museli zaskočit někteří závodníci a dokonce i vedoucí). Dalšími disciplínami byla jízda na běžkách přímo do kopce, snowboardcros mezi krávami a plavba zamrzlým jezerem.

Vše dobře dopadlo a tak bylo večer o čem mluvit. Asi mezi největší zážitky patřila vytrvalá jízda Marti S. na snowboardu, ale pochválení si zasloužili všichni.

Šestý den:
..již mnoha rytířům se stalo, že museli svoji vyčerpanou družinu vést skrze nebezpečí a nebylo nic zvláštního na tom, když dokázali pokračovat i přes to, že jejich zesláblí druzi dokonce umírali. Oni se nevzdali a svůj úkol a povinnost dokončili..

Tato hra inspirována hrou Ten Trifidů následovala po noci, kterou členové tábora strávili venku pod hvězdami a ti co vydrželi nejdéle viděli první sluneční paprsky tohoto dne až v odpoledních hodinách. Ukázalo se kdo a jak je schopen vést své slepé družstvo, překonávat s ním překážky a také se rozhodovat, když to situace potřebovala.

a že nejen bojem živ je člověk, budiž DIVADLO

V odpoledních hodinách bylo družstvům zadáno vymyslet na večer Divadelní představení pohádkově středověkého ražení. Jak jsme byli potom překvapeni, když po scéně běhala jakási stařena s botaskami na nohou a okolí sborově řvalo: Stařenááááá, Stařenááá, sporotvně je oděnááá

Sedmý den:
..přišel čas, aby se ukázalo kdo jsou Yorkové a kdo Lancasteři..

Velká celodenní hra Válka růží právě začala. Bohužel musím přiznat, že také rázem skončila. Tato hra byla postavena na tajnosti a špionáži a to se právě nepovedlo. Naštěstí jsme to rychle utnuli a po delší rozmluvě s každým družstvem zvlášť hru uvedli znovu. Tentokrát to však bylo úplně o něčem jiném a hra trvala až do své večerní části, při které všichni ti co přežili obtiskli své ruce pod jménem svého rodu.

Na zasloužený spánek po posledních několika náročných dnech se jistě všichni těšili a proto byli značně překvapeni tím, že kolem druhé v noci byli vytaženi z teplých spacáků a za nedlouho už šlapali po cestě, o které zatím nemohli tušit kam je zavede.

Osmý den:
nedlouho už šlapali po cestě, o které zatím nemohli tušit kam je zavede.

..rytíři musí bojovat za své krále, ale král musí jednou zjistit, že rytíř za něj zemřít nemusí!..

Celodenní výlet nás s řadou zkoušek zavedl až na zříceninu Nového hradu, kde oba rody uzavřeli mír a tím získali velký poklad pro všechny.

Nakonec jsme se všichni šťastně vrátili do tábora a tím skončila osmidenní pouť za ukončením bojů mezi muži a ženami stejné země.

Devátý den:
Vše co mělo být je skončeno a tak nám zbývá den na florbalový turnaj a samozřejmě na přípravu posledního táborového ohně.

..a je konec, poslední sirka, oheň hoří a zítra už se jede domů..

Desátý den:
Tak a jede se domů. Myslím, že o tomto táboře můžu říct, že se doopravdy povedl. Všem co se tábora zúčastnili moc děkuju za to jak byli dobří.. vedoucím i účastníkům.

Mějte se fajn a ahoj PŘÍŠTĚ.

Zpět na úvod // Průběh tábora // Fotogalerie // Nahoru

(Fotogalerie se vám otevře v novém okně přizpůsobeném na lepší prohlížení fotografií)