Stopami statečných

Expedice Himaláj 1923

Koncem srpna roku 2000 jsme uskutečnili velkou objevitelskou expedici po stopách družiny mezinárodních badatelů do nitra himalájských hor. Tato skupina složená z vědců, horolezců a jednoho domorodého průvodce se snažila zmapovat dosud neprobádané části nepálských hor. Členové expedice však už od samého začátku musí bojovat s nepřízní počasí, nedostatkem jídla i pitné vody. Vzhledem k okolnostem se však skupina potýká s napětím v týmu a to dokonce i mezi dlouholetými přáteli Vaškem Brunnerem a Petrem Kyplickým.

O putování expedice se dozvídáme z deníku, který psal člen týmu Václav Brunner. Deník však záhadně končí závěrem třetího dne a dopisem, který Václav B. zanechal ve vazbě knihy pro případ, že by se expedice nikdy nevrátila, což se bohužel i stalo.

My se vydáváme po stopách těchto dobrodruhů, překováváme stejná nebezpečí, abychom splnili poslední přání Václava Brunnera, pokračovat v cestě a dopsat všichni dohromady jejich deník.

Pondělí 28. srpna LP 1923
Přistáli jsme na malé ploše nedaleko městečka Káthmandů, které připomíná spíše malou osadu než hlavní město. Jsme tedy v Nepálu "konečně!". Pořádně nadšeni pozorujeme okolní hřebeny a také vrcholky v mracích , o kterých si jen stěží můžeme domýšlet jejich velkosti.

Jsme ve výchozím bodu naší expedice. Skupina je složena z osmi členů a to Alexe Clarka, vedoucího expedice, Filipa Stezela německého přírodovědce, anglického lékaře sira Winstona Tailora a jeho pomocníka George Wintra. Dále se k nám připojil ruský etnimolog a dobrý horolezec Boris Pugačov. Jako tlumočníka jsme najali zdejšího obyvatele Nawanga Tenzinga. Posledními členy týmu jsem já, tedy Václav Brunner a můj dlouholetý přítel a spolupracovník, horolezec Petr Kyplický.

Zpět na úvod // Průběh tábora // Fotogalerie

(Fotogalerie se vám otevře v novém okně přizpůsobeném na lepší prohlížení fotografií)