Stopami statečných
Expedice Himaláj 1923
Koncem srpna roku 2000 jsme uskutečnili velkou objevitelskou expedici po
stopách družiny mezinárodních badatelů do nitra himalájských hor.
Tato skupina složená z vědců, horolezců a jednoho domorodého průvodce se
snažila zmapovat dosud neprobádané části nepálských hor.
Členové expedice však už od samého začátku musí bojovat s nepřízní počasí, nedostatkem jídla
i pitné vody. Vzhledem k okolnostem se však skupina potýká s napětím v týmu
a to dokonce i mezi dlouholetými přáteli Vaškem Brunnerem a Petrem Kyplickým.
O putování expedice se dozvídáme z deníku, který psal člen týmu Václav Brunner.
Deník však záhadně končí závěrem třetího dne a dopisem, který Václav B. zanechal
ve vazbě knihy pro případ, že by se expedice nikdy nevrátila, což se bohužel i stalo.
My se vydáváme po stopách těchto dobrodruhů, překováváme stejná nebezpečí,
abychom splnili poslední přání Václava Brunnera, pokračovat v cestě a dopsat všichni dohromady jejich deník.
Pondělí 28. srpna LP 1923
Přistáli jsme na malé ploše nedaleko městečka Káthmandů, které připomíná spíše malou osadu než hlavní město.
Jsme tedy v Nepálu "konečně!". Pořádně nadšeni pozorujeme okolní hřebeny a také vrcholky v mracích ,
o kterých si jen stěží můžeme domýšlet jejich velkosti.
Jsme ve výchozím bodu naší expedice. Skupina je složena z osmi členů a to Alexe Clarka,
vedoucího expedice, Filipa Stezela německého přírodovědce, anglického lékaře sira Winstona
Tailora a jeho pomocníka George Wintra. Dále se k nám připojil ruský etnimolog a dobrý horolezec Boris Pugačov.
Jako tlumočníka jsme najali zdejšího obyvatele Nawanga Tenzinga. Posledními členy týmu jsem já, tedy
Václav Brunner a můj dlouholetý přítel a spolupracovník, horolezec Petr Kyplický.
Zpět na úvod
// Průběh tábora
// Fotogalerie
(Fotogalerie se vám otevře v novém okně přizpůsobeném na lepší prohlížení fotografií)
|